Standard FCI číslo 183

Původ: Německo
Datum publikace a platnosti: 6. dubna 2000
Použití: společenský a doprovodný pes
Klasifikace FCI: skupina 2, pinčové a knírači, molosi, švýcarský salašnický pes a jiná plemena
sekce 1, pinčové a knírači bez zkoušek

Historický přehled: Na přelomu století započal malý knírač svoji cestu z prostoru Frankfurtu nad Mohanem, tehdy ještě nazývaný "hrubosrstý malý pinč". Nebylo lehkou úlohou vytvořit z různých forem, velikostí a typů a směsí tvrdých, měkkých a jemných struktur srstí, malého psa, který by plně odpovídal exteriéru a povahovým kvalitám jeho většího bratra, středního knírače.

Významné proporce: Kvadratická stavba těla, přičemž kohoutková výška odpovídá přibližně délce trupu. Délka hlavy (od špičky nosu po tylní kost) odpovídá polovině délky hřbetu (od kohoutku po nasazení ocasu).

Povaha: Jeho povahové vlastnosti odpovídají povaze středního knírače a jsou vyjádřeny temperamentem a chováním malého psa. Chytrost, nebojácnost, vytrvalost a ostražitost dělají z malého knírače příjemného společenského psa i hlídače a doprovodného psa, kterého lze chovat bez problémů i v malém bytě.

HLAVA

Lebeční část: Lebka je mohutná, protáhlá, bez silně vystupujícího týlního hrbolu. Hlava má odpovídat mohutnosti psa. Čelo je ploché, bez vrásek a probíhá paralelně se hřbetem nosu.

Stop či žlabinka je zvýrazněna obočím.

Obličejová část:

Nos: Čenich je dobře vyvinutý a trvale černý.

Morda je zakončena tupým klínem. Nosní hřbet je rovný.

Pysky jsou černé, pevné a hladce přiléhající k čelistem, koutky uzavřené.

Čelisti/skus/zuby: Silná horní a dolní čelist. Nůžkový skus, dobře uzavřený, chrup úplný (42 zubů podle zubní formule), silný a čistě bílý. Žvýkací svaly jsou mohutně vyvinuté, přesto nesmí líce rušit hranatý tvar hlavy s bradou.
Oči: Středně velké, oválné, dopředu směřující, tmavé, s živým výrazem; oční víčka dobře přiléhající.

Uši: Klopené uši ve tvaru V, vysoko nasazené a stejnoměrně nesené, vnitřní okraje boltců přiléhají k lícím, jsou dopředu ke spánkům otočené, při čemž horní linie sklopení nemá přesahovat horní linii lebky.

KRK

Svalnatá šíje je ušlechtile klenutá. Krk přechází harmonicky v kohoutek. Mohutně nasazený, štíhlý, elegantně nesený, odpovídající mohutnosti psa. Kůže na hrdle těsně přiléhá a je bez záhybů.

TĚLO

Horní linie: Od kohoutku dozadu lehce spadající.

Kohoutek: Tvoří nejvyšší bod horní linie.

Hřbet: Silný, krátký a pevný.

Bedra: Krátká, silná a hluboká. Vzdálenost mezi posledním žeberním obloukem a kyčlí je krátká, čímž pes působí kompaktně.

Záď je lehce zaoblená, nenápadně přecházející v nasazení ocasu.
Hrudník je přiměřeně široký, na průřezu oválný, sahající až po loket. Předhrudí je tvořeno výrazným výběžkem hrudní kosti.

Spodní linie a břicho: Slabiny ne příliš vtažené, s dolní partií hrudníku tvoří pěkně klenutou linii.
Ocas je přirozeně ponechaný.

KONČETINY

Hrudní (přední): Přední končetiny jsou při pohledu zepředu silné, rovné a nikoliv úzce postavené. Při pohledu ze strany rovné.

Plece: Lopatka přiléhá těsně k hrudnímu koši, oboustranně dobře osvalená a nahoře přesahuje trny hrudních obratlů. Pokud možno šikmo a dobře dozadu položená, vykazuje úhel s rovnovážnou linií asi 50o.

Paže dobře přiléhá k trupu, je silná a mohutně osvalená, svírá úhel s lopatkou asi 95oaž 105o.

Loket je dobře přiléhající, ani vbočený ani vybočený.

Předloktí: Při pohledu ze všech stran zcela rovné, silně vyvinuté a dobře osvalené.

Zápěstí: Mohutné, stabilní, jen nepatrně se odchylující od struktury předloktí.

Záprstí: Při pohledu zepředu svislé, ze strany lehce šikmé k podložce, silné a lehce pérující.
Přednítlapky: Krátké a zaoblené, prsty navzájem pevně přiléhající a klenuté (kočičí tlapka), s krátkými, tmavými drápy a drsnými polštářky.

Pánevní (zadní): Při pohledu ze strany jsou šikmo postavené, při pohledu zezadu rovnoběžné, nikoliv úzce postavené.

Stehno je přiměřeně dlouhé, široké a mohutně osvalené.

Koleno ani vbočené ani vybočené.

Bérec: Dlouhý a silný, šlachovitý, přecházející v silný kloub hlezenní.

Hlezno je výrazně úhlené, mohutné, stabilní, ani vbočené ani vybočené.

Nárt je krátký a kolmo k podložce postavený.

Zadní tlapky: Prsty jsou krátké, klenuté a těsně přiléhající; drápy krátké a černé.
Pohyb je pružný, elegantní, pružný, uvolněný a prostorný. Přední končetiny vykračují pokud možno daleko dopředu, zadní končetiny poskytují - daleko vykračující a pérující – požadovanou sílu pohybu psa. Přední končetina jedné strany se pohybuje dopředu současně se zadní končetinou strany druhé. Hřbet, vazy a klouby jsou pevné.

KŮŽE

Srst:
Jakost srsti: Srst má být hrubá, tvrdá a hustá. Skládá se z husté podsady a ne příliš krátkých, tvrdých a k tělu přiléhajících pesíků. Pesíky jsou hrubé, dostatečně dlouhé, aby bylo možné posoudit jejich strukturu, ani rozježené ani vlnité. Srst na končetinách má tendenci nebýt tak docela tvrdá. Na čele a uších je krátká. Jako typický znak tvoří na mordě nepříliš měkký vous a zježené obočí, které lehce stíní oči.

Barva:

a) čistě černá s černou podsadou,

b) pepř a sůl,

c) černostříbřitá a

d) čistě bílá s bílou podsadou.

Pro pepř a sůl je chovatelským cílem střední odstín s pravidelným, dobře pigmentovaným pepřením a šedou podsadou. Přípustné jsou barevné odstíny od tmavé ocelové šedi po stříbrnou šeď. Všechny barevné odstíny musí vykazovat výraz podtrhující tmavou masku, která má odpovídat a ladit s daným barevným rázem. Zřetelně světlé znaky na hlavě, předhrudí a končetinách jsou nežádoucí.

Pro černostříbřitý ráz jsou chovatelským cílem černé pesíky s černou podsadou; bílé znaky nad očima, na lících, na na vousech, na hrdle, na předhrudí dva oddělené trojúhelníky, na nadprstí předních končetin, na tlapkách, na vnitřních stranách zadních končetin a na řiti. Čelo, týl a vnější strana uší mají být černé jako pesíky na těle.

VELIKOST A VÁHA

Kohoutková výška: U psů a fen mezi 30 a 35 cm.

Váha: U psů a fen asi 4,5 až 7 kg.

VADY

Každá odchylka od shora uvedených bodů musí být považována za vadu, jejíž hodnocení by mělo přesně vyjadřovat velikost stupně odchylky.

Pozoruhodné vady

• těžká nebo kulatá hlava,
• čelní vrásky,
• krátká, špičatá nebo úzká morda,
• klešťový skus,
• silně vystupující líce nebo jařmové kosti,
• nízko nasazené nebo příliš dlouhé, rozdílně nesené uši,
• světlé, příliš velké nebo kulaté oči,
• volná kůže na hrdle,
• lalok, úzká šíje,
• příliš dlouhý, klenutý nebo měkký hřbet, kapří hřbet,
• spadající záď,
• k hlavě vychýlené nasazení ocasu,dlouhé tlapy, mimochod,
• příliš krátká, dlouhá, měkká, vlnitá, zplstnatělá nebo hedvábná srst, hnědá podsada,
• u barvy pepř a sůl úhoří hřbet nebo černé sedlo,
  neostře od sebe ohraničené prsní trojúhelníky u černostříbřitého rázu
• nedostatečná nebo nadměrná výška až o 1 cm.

Těžké vady

• těžká nebo lehká stavba těla na nízké nebo vysoké noze,
• vybočené lokty
• obrácený pohlavní výraz (např. fena s výrazem psa),
• vybočené lokty,
• vbočená hlezna,
• strmý nebo sudovitý postoj zadních končetin,
• příliš dlouhý bérec, příliš krátký nárt,
• bílá nebo skvrnitá srst u barevných rázů černý nebo pepř a sůl,
• skvrnitá srst u barevných rázů černostříbřitý a bílý,
• nedorostlý nebo přerostlý o více než 1 cm a méně než 2 cm,

Vyřazující vady

• vývojová odchylka každého druhu,
• vadný typ,
• vady skusu jako předkus, podkus, nepravidelný skus,
• hrubé vady v jednotlivých tělesných partiích, jako např. ve stavbě těla, srsti a její barvě,
• bázlivé, agresivní, zlostné, nadměrně nedůvěřivé, nervózní chování,
• nedostatečná nebo nadměrná výška o více než 2 cm.

Varlata: Psi musí zřetelně vykazovat normálně vyvinutá varlata, která se zcela nalézají v šourku.